Ing. Jana Dřímalová

Stavařina však nebyla můj sen. Při rozhodování se o svém budoucím zaměstnání jsem se dokonce hlásila na dvě naprosto rozdílné střední školy, a to na vojenskou a zdravotní. V průběhu přijímacích řízení jsem však zjistila, že mou vybranou cestou se dát z různých důvodů nemohu. Střední škola stavební v Lipníku nad Bečvou tehdy přidala, nejspíše pro doplnění stavu, další kolo přijímacího řízení. Brala jsem to tehdy jako výzvu a následně absolvovala obor dopravní a vodohospodářské stavby. Byla to z nouze ctnost, nebo snad osud?!

Po čtyřech letech, již s nějakou představou o stavařině, jsem uvažovala o změně oboru. Nechtěla jsem ale promarnit získané znalosti a začínat od znova. Šla jsem tedy na vysokou na VUT do Brna. Bakalářskou práci jsem dělala na železnicích, diplomku pak na silnicích. Zároveň jsem při škole brigádně pracovala ve stavební projekci.

Po vysoké škole jsem se vrátila blíže k domovu a pracovala u jednoho z předních výrobců železobetonových konstrukčních prvků, kde jsem poznala budoucího manžela. Díky němu jsem se přivdala ke Zlínu a po mateřské dovolené mi doporučil pracovní pohovor u PSG, jako seriózního a stabilního zaměstnavatele.

„Máme pro tebe místo. Ve výrobní přípravě pozemních staveb.“ Počkat, cože? Chtěla jsem v PSG pracovat, ale myslela jsem, že se svými předchozími zkušenostmi nastoupím na prefu. Vždyť pozemní stavitelství jsem nestudovala! Co vám budu povídat, byla to pro mě nová a neznámá pozice, neměla jsem potřebné zkušenosti a po letech strávených doma s dětmi jsem navíc zrovna neoplývala sebevědomím. „No co, hodili tě do vody, tak plav“, řekla jsem si.

Začátky v PSG nebyly vůbec snadné. Ale měla jsem velké štěstí, protože jsem byla zařazena do týmu skvělých, odborně zkušených a vstřícných kolegů. Společně jsme zvládli realizovat reprezentativní a technologicky složitou zakázku Vodního světa ve Velkých Karlovicích pro opakovaného investora, následně jsme pracovali na neméně náročné stavbě multifunkčního sportovní centra KAPKA resort ve Lhotě u Vsetína. Vodní svět získal Čestné uznání v soutěži Stavba roku 2020 Zlínského kraje, KAPKA resort dokonce vyhrál prestižní celostátní ocenění Stavba roku 2023! Člověka to potěší, ale je to něco za něco. Úspěchy a ocenění jsou vykoupeny zvýšenou náročností realizace.

Na práci v PSG nejvíce oceňuji týmovost, ta je pro mě osobně nejdůležitější. S týmem táhneme za jeden provaz, když bylo třeba, vždy se mi dostalo pomocné ruky od zkušenějších kolegů. Také jsem vždy věděla, že se na kolegy mohu spolehnout, a oni se zase mohli spolehnout na mě.

Skloubit pracovní, časově a někdy i psychicky náročné povinnosti s těmi mateřskými, bylo občas nad mé možnosti. Smysl pro zodpovědnost vůči firmě i kolegům mi však nedal utéct bez boje. Bylo nutné zatnout zuby a vše dotáhnout do zdárného konce. Když jsem například měla nemocné děti a musela zůstat doma, pracovala jsem i po nocích, aby vše bylo včas hotové. Období covidu, kdy se ze mě navíc stala učitelka na plný úvazek, ani nebudu raději zmiňovat.

Stojím si za tím, že v PSG je o nás dobře postaráno. Nemám na mysli konkrétní benefity, ale celkově nadstandardní přístup zaměstnavatele. Je zkrátka vidět, že se firma snaží pro lidi dělat něco navíc, kromě toho nám vychází lidsky vstříc, což je pro mě v roli matky také důležité. A přestože je PSG velká, celorepublikově známá společnost, stále v ní převládá rodinná atmosféra. Zkrátka, titul zaměstnance PSG nosím s hrdostí.